Zinkování – kyselý nebo alkalický postup
Zinkování je osvědčeným postupem povlakování oceli na ochranu proti korozi, který se celosvětově používá v prostředí s mírnou až střední zátěží již desítky let.
Při galvanickém pokovování zinkem se obvykle nanáší 8 až 15 µm zinku při teplotě elektrolytu přibližně 30 °C, u kyselého zinkování i vyšší.
Na zinek se následně nanášejí různé pasivace pro zvýšení ochrany proti korozi: např. mírně duhová, silnovrstvá pasivace o tloušťce přibližně 140 až 180 nanometrů nebo chromově modrá pasivace o tloušťce přibližně 40–60 nanometrů.
Výsledkem je povrchová úprava s dlouhou životností, která poskytuje přesnou a cenově výhodnou ochranu proti korozi.
Díky dobrému rozložení tloušťky vrstvy v závislosti na postupu nejsou problémem např. ani závity.
Přednosti:
- gdobrá ochrana proti korozi
- ožnost povrchové úpravy i v případě obtížných základních materiálů a tvarů
- cenově nejvýhodnější povrchová úprava
Struktura vrstvy:
Ochrana proti korozi:
- Až 168 h bez zinkové koroze
- Až 360 h bez koroze základního materiálu při zkoušce neutrální solnou mlhou
Příklady norem:
- DIN 19598 – Fe//Zn8-15/Cn//T2
- DIN 19598 – Fe//Zn8-15/An//T0
- Daimler Benz: DBL 8451.16
- MAN: 183-3 B13
- Continental: PP212
- VW: 13750 r342/r343
- Parker: FC-F01
- Liebherr: LN 252-7